Rozhovor - první měsíc v našem ústavu (kompletní verze)

Tentokrát jsme vyzpovídali novou členku pedagogického sboru, a to profesorku Dagmar Šroubkovou. Předem našeho rozhovoru jsme ji upozornili, že kvůli zachování autentičnosti budeme její odpovědi upravovat pouze minimálně. I přesto nám rozhovor poskytla.

Už jste si zvykla na naší škole? Přece jenom již vyučujete skoro měsíc…

Už jsem tady měsíc, tak už jsem si docela zvykla.

A je tu něco jiného v porovnání s místem, kde jste dřív učila?

Já jsem dřív učila v Duchcově, na gymnáziu, a děti jsou všude stejné…

Stejně zlobí?

No a kolektiv kantorů je tady dobrý…(kolegyně: Nemám odejít, paní profesorko?) Nemusíte, nemusíte, já vůbec nevím, na co budu odpovídat. To vůbec nemusíte odcházet, rozhodně ne.

Tak co si myslíte o módě culíčků, co teď nosí kluci?

No můj syn taky nosí po straně vyholený vlasy…culíček na hlavě nemá, ale má tam takovej ten chochol…

Takže jste zvyklá?

Já jsem zvyklá, vím, že je to módní a já myslím, že některým klukům to i sluší. (kolegyně: Děvčata, nezáleží, co má na hlavě, ale v hlavě.) Tak, to je pravda. Ano, kolegyně mi poradila: Nezáleží, co má na hlavě, ale v hlavě.

Jaká je vaše oblíbená barva?

Já mám spoustu oblíbených barev. Třeba modrá, fialová…hnědá.

A máte nějakého domácího mazlíčka?

Domácího mazlíčka nemám. Měli jsme kdysi morče, ale když umřelo, tak už nikdo neměl zájem mít dalšího mazlíčka.

Teď jsme vlastně na občance řešili zajímavou věc. Slyšela jste o tom, jak se posouvají ty horoskopy? Ta znamení?

Kolegyně přikyvuje, dotazovaná očividně o ničem neví.

No, že NASA přidala mezi znamení horoskopu hadonožce a všechny ostatní znamení se tím pádem u většiny lidí posunou jakoby o jedno dozadu.

Aha, takže nejsem býk, ale jsem něco před tím?

Ano, beran.

Ehm, tak to je pro mě nová informace.

Ale na většinu lidí to fakt vůbec nesedí.

No, ten býk na mě seděl většinou. Já moc těmhletem věcem nevěřím, ale vím, že něco tam mezi nebem a zemí je, a tak si taky ráda přečtu horoskop a občas to sedí. Tady o tom jsem ale fakt nevěděla.

My z toho na občance taky byli všichni pohoršení.

Všichni byli pohoršení…no mě to taky překvapuje a docela mě to mrzí. Já mám svoje znamení ráda.

Navážeme na minulý rozhovor. Slyšela jste o hře Pokémon GO?

Ano. Mám z vlastní rodiny zkušenost.

Vy nehrajete?

Já nehraju, ale hraje můj syn a moji vnoučci, takže vím, co je Pokémon GO. Pokémon mě provází v podstatě už takových 10 let. Ne jenom ta hra, ale i takový ty karty, nálepky, seriál…To je v naší rodině velmi populární zájmová skupina.

A jaké třídy učíte?

Tak, učím sekundu, tercii a kvintu.

Jo a nezloběj vás? Je to jako…v normě?

Zloběj, ale jak jsem říkala, studenti jsou všude stejní, zlobí v Duchcově, stejně jako v Bílině. Myslím si, že to není nic výjimečného.

Super…

Kolegyně: Máte smůlu, že neučíte v sextě, paní profesorko.

Mám smůlu?

Kolegyně: No, to byste viděla ten rozdíl mezi Duchcovem a Bílinou.

Jak to?

Kolegyně: Myslím v tom pozitivním, tedy.

Pozitivním? To si mám na ně dát pozor? (lekne se)

Kolegyně: Nee.

Nebo oni jsou jako nejlepší, jo?

Kolegyně: No, tak ještě je tady, tedy, kvarta…

Aha.

Kolegyně: To je moje třída (smích).

Do kabinetu vejde zástupkyně.

Tak dobře, doufám, že tam někdy budu učit.

Třeba někdy příště. A poslední otázka: Jaký máte názor na náš školní blog?

No, víte co, já blogy nečtu. Viděla jsem ten výtisk, to se mi líbilo, ale blogy nečtu.

Dobře, tak děkujeme za rozhovor.